Dýmky z mořské pěny - pěnovky jsou krásné bílé dýmky, po kouření mají krásnou hnědou barvu. Název pěnovky se používá z toho důvodu, že
tento porézní materiál plave na vodě. V poslední době se více vžil název převzatý z němčiny (Meerschaume), a to
meršánky. Tento materiál se nachází pouze v několika lokalitách, ale na dýmky se dá použít pouze ze dvou. V Turecku v oblasti
Eški Šehir a v Tanzanii v oblasti
Ašuha. Turecký meršán je bělejší a měkčí oproti tanzanskému, který je šedší, krystalovější a tvrdší.
Historie meršánových dýmek
Meršán je nerost organického původu, nazývaný taktéž sepiolit nebo afrodit. Vyřezávaly se z něj různé sošky a drobné předměty. Ale dle pověsti v roce 1723 maďarský hrabě Andrassy přivezl z Turecka do Budapešti dva kousky meršánu a nechal svého ševce jménem Kováč udělat něco praktického z tohoto materiálu. Švec vyřezal dvě dýmky, ale jak pracoval, tak měl špinavé ruce a meršánka se zbarvila. Tak zkusil do materiálu vetřít bílý vosk a barva se vrátila. Tak byla objevena výroba nejhonosnějších dýmek na světě. V 19. století vznikla celá řada středisek, kde se vyráběly meršánky - dýmky, ale i špičky na doutníky.
Protože tento materiál se dal výborně opracovávat, vznikaly obdivuhodné kousky, ať už se jednalo o hlavy státníků či osob nebo zvířat, ale také celé scénky ze života lidí. Nejznámějším střediskem výroby byla Budapešť, Vídeň a Paříž. Rovněž v Praze byly dílny, kde vyráběly meršánky. U nás můžete nejhezčí kusy vidět v Muzeu v Třebíči, kde je scéna lov na Iva. Ve Vídni můžete vidět krásné velké meršánky, vyrobené ke světové výstavě v roce 1897. Dunhillovo muzeum zase opatruje dýmku z velkého kusu meršánu, na kterém je vyřezána svatba královny Viktorie.
Zakuřování meršánky
Při kouření se meršánka nemusí ničím vymazávat, jen by se mělo postupovat od poloviční dávky až po plnou dýmku. Po měsíci se začne dýmka krásně zbarvovat do žluta a později do zlatohněda.
Pokud byste sehnali kousek meršánu a chtěli si dýmku sami vyřezat, je nutné materiál nejprve připravit. Přířezek se namočí na 30 minut do vody a nechá se 8 hodin schnout. Potom se do něj nejlépe řeže. Po vyřezání tvaru či motivu můžeme dýmku vyhladit skelným papírem a nakonec navoskovat včelím voskem a vyleštit.
Při koupi meršánky, hlavně v arabských zemích, je potřeba mít se na pozoru, aby jste nekoupili napodobeninu meršánu ze sádry a arabské gumy. Tyto hlavičky dýmek však neplavou.
Někdy se setkáte s meršánovou vystýlkou v briarové hlavičce. Tato vystýlka je pěkně porézní a dýmka se dobře kouří. Většina vystýlek se vyrábí z mletého meršánu a pojidla. Kvalita je stejná, jako meršán z bloku.
text: Dr. Josef Stanislav
