Obsah článku
- Rozdíly v podobě a využívání dýmek
Jak se liší klasická dýmka, lulka, čibuk a jejich použití při kouření tabáku. - Lulka a čibuk jako specifické druhy dýmek
Mají prodlouženou troubel – rozdíl spočívá zejména ve tvaru a délce. - Rozdíl mezi fajfkou a dýmkou
Fajfka má specifický tvar trubky a bývá výrazněji zdobená než běžná dýmka. - Původ slov dýmka, fajfka, lulka a gypsovka
Krátký jazykový exkurz do historie a významu těchto názvů. - Původ slova dýmka
Praslovanský výraz s kořenem „dýchat“ – souvislost s dechem, duší i duchem. - Původ slova fajfka
Z německého „Pfeife“ – kuřácký i symbolický význam (odfajfkování úkolu). - Původ slova gypsovka
Dýmky z bílé hlíny s názvem odvozeným od sádry (gypsu), původem z řečtiny a latiny.
Rozdíly v podobě a využívání dýmek
Dýmky se nejčastěji vyrábí ze dřeva, které je ohnivzdorné. Můžete se ale setkat i s hlavičkami vyrobenými z jiných materiálů, třeba z porcelánu. Do této hlavičky
dýmky, ze které ústí troubel s náústkem, napěchujete kuřivo, obvykle právě
dýmkový tabák.
Lulku nebo také čibuk bychom mohli označit za druh dýmky. Liší se především ve vzhledu, kdy lulka či čibuk mají mnohem delší troubel, jejímž ústí pak vdechujete tabákový dým.
Často se můžete setkat se zaměňováním dýmky a fajfky. Nutno podotknout, že se jedná o chybné zaměňování. Troubel fajfky je dlouhá a svislá, ve spodní části je pak velmi ohnutá opět vzhůru, téměř o 180 stupňů. Kromě tohoto specifického tvaru poznáte fajfku na první pohled i podle jejího zdobení. Často mají také na hlavičce sklopné víčko.
Tak schválně, co používal bájný Krakonoš?
Původ slov dýmka, fajfka, lulka nebo gypsovka
A protože rozdíly mezi kuřáckým náčiním nejsou jen v praktickém využívání a tvaru, nabízíme vám i stručný pohled do původu slov.
Původně praslovanský výraz, se vyvinul do dnešní podoby českého slova dýmka. Jeho indoevropský kořen znamená dýchat nebo vanout. A tento stejný kořen -dheu- mají i další česká slova jako duch, duše nebo dech. Sami jistě uznáte, že slovo spojené s dýcháním opravdu sedí na toto kuřácké náčiní.
Jako hodně hovorovějších výrazů, které dnes používáme, se k nám i fajfka dostala z němčiny. Die Pfeife se tak díky počeštění stala fajfkou. A kromě kuřáckého náčiní se s fajfkou můžete setkat, když například splníte nějaký úkol, který si takříkajíc odfajfkujete.
Za zajímavě znějící synonymum kuřáckého náčiní můžeme považovat také gypsovku, která vypadá, jakoby byla vyráběná ze sádry, gypsu. Materiálem těchto dýmek byla ale bílá hlína. Samotné slovo gyps k nám přišlo původně až z řecka a latiny, kde říkali gypsum právě sádře.
.
