S výjimku několika málo speciálních tvarů je vždy jeden z konců doutníku uzavřený. Před kouřením je nutné tento konec oříznout – otevřít do dostatečného průměru, aby jím kouř a tah snadno procházel. Poradíme, jak při ořezávání postupovat.Důležité je znát správné místo k oříznutí
Uzavřenému konci doutníku se říká „hlava“ – head – a doutník se tímto koncem po úpravě vkládá do úst. Opačný konec – „pata – foot – je otevřený a právě zde se doutník zapaluje. V lepších restauracích nebo prodejnách bývalo zvykem, že obsluha nebo prodejce doutník ořízl, pokud jej chtěl zákazník ihned kouřit. Pokud tak chce kuřák učinit sám, musí znát správné místo, kde se má oříznutí provést. Uřízne-li se doutník příliš daleko, může se poškodit vazba mezi vázacím a krycím listem a doutník se začne rozbalovat. V opačném případě, kdy se řez udělá příliš u hlavy, je velice těžké, téměř nemožné utáhnout přes doutník vzduch. Obecně se dá říci, že by se z hlavičky doutníku měly oříznout přibližně 2 až 3 mm.
Co k oříznutí doutníku použít?
Kuřákům doutníků doporučujeme, aby si opatřili malý doutníkový ořezávač nebo „gilotýnku“. K oříznutí lze použít i speciální nůžky, kterých je nepřeberné množství. Záleží tedy na tom, co si kuřák vybere a oblíbí.
Ořezávače se liší typem řezu: některé dělají rovný řez, což je velice oblíbené v Evropě, jiné zaříznou doutník do tvaru „V“ nebo vykrojí do doutníku otvor tzv. vykružovačem. S ořezávačem je potřeba pracovat rychle a rázně, aby vznikl přesný a čistý řez.
Ještě je třeba dodat, že není nic špatného ani na tom, když se po vzoru filmových hrdinů doutníkový konec ukousne. Je k tomu ovšem zapotřebí špičku doutníku dostatečně navlhčit a postupovat elegantně a s citem.
Často kladené otázky o ořezávání doutníků
Proč se doporučuje oříznout právě 2 až 3 mm z hlavičky, a ne víc nebo méně?
Tato míra vychází z konstrukce hlavičky doutníku, kde krycí a vázací list bývají u samotné špičky složeny a slepeny do sebe do tvaru zaobleného uzávěru – takzvané "čepičky". Oříznutím jen tenké vrstvy se otevře dostatečně velký průměr pro průchod kouře, aniž by se řez dostal až do místa, kde listy drží pohromadě. Je-li vrstva silnější, hrozí, že nůž pronikne příliš hluboko a natrhne vazbu mezi listy dřív, než se stihne oddělit jen uzavírací špička.
Proč špatně umístěný řez způsobí, že se doutník začne "rozbalovat"?
Vázací a krycí list jsou k tělu doutníku připevněny tenkou vrstvou rostlinného lepidla, které drží pouze v místech, kde na sebe listy pevně nasedají – u hlavičky je tato vazba nejkřehčí, protože se tam listy sbíhají a překrývají v menší ploše. Pokud řez zasáhne příliš hluboko za tuto oblast, přeruší spoj dřív, než měl končit, a uvolněný okraj listu se při kouření postupně odvíjí, protože už není čím udržet na místě. Doutník pak ztrácí tvar i těsnost tahu, protože se dým z uvolněného místa vine ven mimo náustek.
Jaký je rozdíl mezi ořezávačem na rovný řez, "V" řezem a vykružovačem – proč záleží na výběru?
Rovný řez odkrojí celou vrchní vrstvu listů najednou a vytvoří plochý povrch s největší plochou pro nádech kouře, což preferují kuřáci, kteří chtějí co nejplnější tah. Vykrojení do tvaru "V" naopak soustředí kouř do užšího proudu a jazýček nechává na patře déle, takže někteří kuřáci vnímají intenzivnější chuťový dojem, i když tah bývá o něco omezenější. Vykružovač pak nevytváří otvor přes celý průměr, ale jen malý kruhový průduch uprostřed hlavičky, což se hodí zejména pro širší doutníky, kde by celoplošný rovný řez znamenal příliš velký a nekontrolovaný průtok kouře.
Často kladené otázky o ořezávání doutníků
Proč se doporučuje oříznout právě 2 až 3 mm z hlavičky, a ne víc nebo méně?
Tato míra vychází z konstrukce hlavičky doutníku, kde krycí a vázací list bývají u samotné špičky složeny a slepeny do sebe do tvaru zaobleného uzávěru – takzvané ‚‚čepičky‘‘. Oříznutím jen tenké vrstvy se otevře dostatečně velký průměr pro průchod kouře, aniž by se řez dostal až do místa, kde listy drží pohromadě. Je-li vrstva silnější, hrozí, že nůž pronikne příliš hluboko a natrhne vazbu mezi listy dřív, než se stihne oddělit jen uzavírací špička.
Proč špatně umístěný řez způsobí, že se doutník začne ‚‚rozbalovat‘‘?
Vázací a krycí list jsou k tělu doutníku připevněny tenkou vrstvou rostlinného lepidla, které drží pouze v místech, kde na sebe listy pevně nasedají – u hlavičky je tato vazba nejkřehčí, protože se tam listy sbíhají a překrývají v menší ploše. Pokud řez zasáhne příliš hluboko za tuto oblast, přeruší spoj dřív, než měl končit, a uvolněný okraj listu se při kouření postupně odvíjí, protože už není čím udržet na místě. Doutník pak ztrácí tvar i těsnost tahu, protože se dým z uvolněného místa vine ven mimo náustek.
Jaký je rozdíl mezi ořezávačem na rovný řez, ‚‚V‘‘ řezem a vykružovačem – proč záleží na výběru?
Rovný řez odkrojí celou vrchní vrstvu listů najednou a vytvoří plochý povrch s největší plochou pro nádech kouře, což preferují kuřáci, kteří chtějí co nejplnější tah. Vykrojení do tvaru ‚‚V‘‘ naopak soustředí kouř do užšího proudu a jazýček nechává na patře déle, takže někteří kuřáci vnímají intenzivnější chuťový dojem, i když tah bývá o něco omezenější. Vykružovač pak nevytváří otvor přes celý průměr, ale jen malý kruhový průduch uprostřed hlavičky, což se hodí zejména pro širší doutníky, kde by celoplošný rovný řez znamenal příliš velký a nekontrolovaný průtok kouře.
