Ořezávání doutníků
Důležité je znát správné místo k oříznutí
Uzavřenému konci doutníku se říká „hlava“ – head – a doutník se tímto koncem po úpravě vkládá do úst. Opačný konec – „pata – foot – je otevřený a právě zde se doutník zapaluje. V lepších restauracích nebo prodejnách bývalo zvykem, že obsluha nebo prodejce doutník ořízl, pokud jej chtěl zákazník ihned kouřit. Pokud tak chce kuřák učinit sám, musí znát správné místo, kde se má oříznutí provést. Uřízne-li se doutník příliš daleko, může se poškodit vazba mezi vázacím a krycím listem a doutník se začne rozbalovat. V opačném případě, kdy se řez udělá příliš u hlavy, je velice těžké, téměř nemožné utáhnout přes doutník vzduch. Obecně se dá říci, že by se z hlavičky doutníku měly oříznout přibližně 2 až 3 mm.
Co k oříznutí doutníku použít?
Kuřákům doutníků doporučujeme, aby si opatřili malý doutníkový ořezávač nebo „gilotýnku“. K oříznutí lze použít i speciální nůžky, kterých je nepřeberné množství. Záleží tedy na tom, co si kuřák vybere a oblíbí.
Ořezávače se liší typem řezu: některé dělají rovný řez, což je velice oblíbené v Evropě, jiné zaříznou doutník do tvaru „V“ nebo vykrojí do doutníku otvor tzv. vykružovačem. S ořezávačem je potřeba pracovat rychle a rázně, aby vznikl přesný a čistý řez.
Ještě je třeba dodat, že není nic špatného ani na tom, když se po vzoru filmových hrdinů doutníkový konec ukousne. Je k tomu ovšem zapotřebí špičku doutníku dostatečně navlhčit a postupovat elegantně a s citem.