
Jak zapalovat doutník
Zapálit doutník opravdu neznamená jenom k němu přiložit plamen. Dobře a s péčí zapálený doutník vás v každém případě potěší, zato když jste jej zapálili špatně, máte po požitku. Nezáleží na tom, jestli používáte zápalky nebo zapalovač, i když zapalovač spaluje plyn docela rychle, rychleji než zapalovače cigaretové. Proto některé speciální zapalovače doutníků dnes rozžíhají dva plameny po sobě.
Většina obchodů s doutníky nabízí kuřákům dlouhé, pomalu hořící cedrové zápalky, jež poslouží velice dobře. Můžete si ale zrovna tak zapálit obyčejnou zápalkou, pokud neobsahuje moc síry nebo vosku. Nepoužívejte ale ploché zápalky, protože jsou chemicky impregnované. Důležité je, aby byl doutník zapálen rovnoměrně a jeho chuť a vůni nenarušoval zdroj plamene. Je nutné dbát také na jeho uměřenou intenzitu. Doutník je nutné držet v horizontální poloze tak, aby se jej plamen jenom dotýkal. Pak pomalu doutník otočte, aby se pata ožehla i z druhé strany. Přibližte plamen na vzdálenost asi 12 mm od paty, pomalu z doutníku zatáhněte, udržujte jej vodorovně a dál jím otáčejte. Pata by teď měla začít žhnout. Jemně foukněte do žhnoucího konce, abyste se přesvědčili, že hoří rovnoměrně. Je to důležité, protože jinak by na jedné straně hořel rychleji než na druhé, a to by škodilo chuti, vůni i tahu celého doutníku a zároveň zvyšovalo pravděpodobnost, že zhasne. Nikdy doutník nešlukujte, podržte jen kouř v ústech a potom vyfoukněte. Je potřeba říci, že starší, dobře vyzrálé doutníky hoří snáz než méně zralé. Zahřívat doutník po délce, jak to někdy vidíme ve filmech, není už dávno nutné. Dříve to byla taková zvyklost, aby se odstranil přebytek lepidla, ale při výrobě dnešních doutníků se používá pouze rostlinné lepidlo bez chuti a zápachu.
Nepřehřívat náplň






