Dýmky z bruyéru
Po staletých experimentech se dřevo prokázalo jako velmi vhodný materiál na výrobu dýmek. Ne však dřevo ledajaké. Zkoušelo se hruškové, švestkové, lipové, jasanové, olšové a další a další druhy, jenomže každé se brzy propalovalo.
V polovině minulého století se ve francouzském městě Saint.Claude dostalo na kořeny vřesu bílého ( latinsky Erica arborea, francouzsky la bruyére), který se vyskytuje především ve Středomoří.
Bruyér dal rychle zapomenout na ostatní dřeviny, ale i na většinu jiných materiálů. Je neobyčejně tvrdý, s vysokým obsahem kyseliny křemičité, odolávající vysokým teplotám. Může se vykázat zpravidla nádherným a v některých případech až k nevíře pravidelným žilkováním. Právě z takových kusů bruyeru se pak dělají v nejrenomovanějších dýmkařských firmách ty nejvyhledávanější kousky.
Usuzuje se, že v současnosti devět dýmek z deseti je vyrobeno z tohoto zázračného kořene, který se za dosti dramatických okolností těží na Korsice, Sicílii, v Albánii, Řecku, Maroku nebo v jižní Francii.
Dýmky 20. Století jsou tudíž až na výjimky bruyérky.
Zpět do poradny
